Pokusní králíci na 50. ročníku AFO

Díky Oddělení vnějších vztahů Přírodovědecké fakulty UK a projektu Přírodovědci.cz se mohli na tomto festivalu podílet i Pokusní králíci. Nešlo však o roztomilé ušáky, ale o mladé studenty-výzkumníky z Laboratoře evoluční biologie, kterou na Přírodovědecké fakultě UK vede profesor Jaroslav Flegr.

Trojice z našeho týmu se podílela na programu festivalu svými přednáškami. V úterý představila Julie Nováková možnost života v podpovrchových oceánech na některých měsících sluneční soustavy. V neděli mluvil Robin Kopecký o evolučním původu altruismu a morálky. Jelena Příplatová nakonec přednášela o parazitech a parazitismu.

Na festivalu jsme se týden setkávali s veřejností také ve velkém stanu přímo na olomouckém Horním náměstí pod orlojem. V našem stanu probíhaly odběry – testy na toxoplasmózu, ukázky laboratorních testů kognitivních schopností a prezentace více než dvacetiletého zkoumání prvoka Toxoplasma gondii. „Toxka“ se pohlavně rozmnožuje v buňkách trávicího traktu kočkovitých šelem a jejím mezihostitelem jsou teplokrevní živočichové (zejména hlodavci, ale může nakazit i člověka).

Z nakaženého mezihostitele se toxoplasma dostane do definitivního hostitele jednoduše: nechá se i s ním sežrat kočkovitou šelmou. A jak se nakazí mezihostitel? Buď podobně jako kočka, nebo sežere něco, na čem jsou kočičí výkaly obsahující infekční stadia prvoka nazývaná oocysty. Ovce se nakazí na pastvě, člověk sní nedostatečně tepelně upravené maso a poté je nakažen taktéž.

Ani vegetariáni nákaze neutečou. Stačí, aby si sousedova kočka odskočila na záchod na váš záhonek s mrkví, a pokud svou „domácí mrkev bez chemie, kterou přece není důvod umývat“ skutečně důkladně neumyjete, máte o doživotního společníka (cysty parazita poschovávané po těle) postaráno.

Hlavní host letošního festivalu, světoznámý evoluční biolog a spisovatel Richard Dawkins, je naším oblíbencem z mnoha důvodů. Vážíme si ho za jeho tažení na podporu vědy a kritického myšlení. Ostatně jako Laboratoř evoluční biologie si velice ceníme jeho úsilí bránit výuku evoluční biologie proti nevědeckým „alternativám“ a zejména jeho popularizačních knih, které jsou skutečnou poezií vědy.

Ovšem to nejdůležitější, čím přispěl Richard Dawkins naší laboratoři, je jeho kniha Rozšířený fenotyp. Její hlavní teze spočívá v tom, že geny jednoho organismu mění podobu (tedy vzhled nebo chování) organismu jiného. To inspirovalo profesora Flegra, který na začátku 90. let zakotvil na katedře parazitologie naší fakulty, aby začal zkoumat, zda a případně jak mění nákaza toxoplasmou chování a vzhled svého mezihostitele – člověka.

Výzkumný tým profesora Flegra i zahraniční vědci přišli během posledních dvaceti let s řadou zajímavých objevů. U hlodavců toxoplasmóza způsobuje, že jim přestává vadit pach moči kočkovitých šelem (jejich predátorů) a mají větší touhu po objevování (se kterým roste riziko, že budou sežráni).

U lidí jsme například zjistili, že toxoplasma prodlužuje reakční časy a utlumuje úlekové reakce. Do určité míry také mění lidskou osobnost a chování. Nově se rovněž ukázalo, že zvyšuje riziko celé řady chorob, včetně schizofrenie a onemocnění srdce.

Nejzávažnějším rizikem nákazy toxoplasmou zůstává pro jedince akutní infekce v těhotenství, při níž hrozí i potrat či vážné poškození plodu. Ovšem vzhledem k tomu, že nakažena je zhruba třetina lidstva, mají na veřejné zdraví celkově větší dopad zdánlivě méně nápadné projevy této doživotní infekce – tedy ty, které byly z větší části objeveny právě na pražské Přírodovědecké fakultě.

Abychom mohli studovat, jak nákaza toxoplasmou ovlivňuje lidské chování, musíme nejprve zjistit, zda daná osoba je, či není nakažená. Ve spolupráci s olomouckými lékaři jsme na AFO odebrali více než 150 dobrovolníkům po několika mililitrech krve. Ve Státním zdravotním ústavu pak v těchto vzorcích stanovili množství protilátek proti toxoplasmě. Takové vyšetření by vás normálně stálo několik set korun, ale my jsme jej pro naše dobrovolníky prováděli zdarma.

Pak nám zájemci vyplnili pro potřeby výzkumu řadu dotazníků zkoumajících zdravotní stav nebo osobnostní charakteristiky. Určité pokusy nebo měření pomocí přístrojů vyžadují fyzickou přítomnost dobrovolníka v laboratoři, což také u dobrovolníků z řad fakultních studentů děláme.

Ale díky internetu a našemu projektu Pokusní králíci můžeme některé hypotézy testovat pomocí dotazníků i na dálku – a tím také na mnohem větším počtu lidí (často až o několik řádů).

Nákaze toxoplasmou je rozhodně lepší se vyhnout. Značně snížit její riziko můžete jednoduše tak, že budete dbát na dostatečnou hygienu během přípravy pokrmů a při práci se zahradní půdou.

Asi vás zajímá, jak lze toxoplasmu vyléčit. Zatím se dá bohužel „léčit“ pouze smrtí, neboť prvok je zavrtaný všude v těle, mozek nevyjímaje. Ale tato špatná zpráva pro vás může být výzvou. Můžete se pustit do studia biologie či medicíny a zjistit toho o zrádné „toxce“ co nejvíce!

Pokusní králíci mají také svůj web plný dotazníků, jejichž vyplněním pomůžete našemu výzkumu.

Na facebookové stránce vás pak čekají novinky, zajímavosti a soutěže o ceny. Máme už asi osm tisíc příznivců a – věřte, či nevěřte – speciálně vás bychom mezi nimi velice rádi uvítali.

Všechny snímky: Petr Jan Juračka

Přírodovědecká fakulta UK se zúčastnila festivalu AFO díky projektu OP VK „Propagace přírodovědných oborů prostřednictvím BOV a popularizace výzkumu a vývoje, reg. č. CZ.1.07/2.3.00/45.0028“, který je spolufinancován ESF a státním rozpočtem ČR.