Nebezpeční živočichové Středomoří, 1. část

Ve dvoudílném článku si představíme nebezpečné zástupce různých živočišných kmenů. Vybírali jsme důležité nebo zajímavé druhy; nejde o kompletní seznam všech hrozeb, s nimiž se můžete ve Středomoří potkat.

Pokud vás v moři něco požahá, kousne či štípne, nepropadejte panice – vyhledejte hned lékařské ošetření a uvidíte, že všechno bude zas v pořádku.

Naši přehlídku začneme kmenem žahavců. Jak už napovídá jeho název, jedná se o živočichy vybavené žahavými buňkami. Silný jed vytvářejí polypi hydromedúzky pérovité (Pennaria disticha). Náhodný dotyk s tímto druhem vyvolá náhlou palčivou bolest. Na postižených částech kůže se nejprve objeví zarudnutí, pak pupínky a nakonec puchýře, které přetrvávají až několik dní. Medúza talířovka kompasová (Chrysaora hysoscella) dokáže u lidí způsobit bolestivé a dlouhotrvající šrámy.

Volně plovoucí kolonie měchýřovky Edwardsovy (Forskalia edwardsi) může při doteku vyvolat silné pálení na kůži a intenzivní, ale krátce trvající bolest. Zvláštní kolonii tvoří měchýřovka portugalská (Physalia physalis). Jeden polyp plave u hladiny a slouží jako plovák, ke kterému jsou ostatní polypi přichyceni. Tato měchýřovka je prudce žahavá a má velmi silný jed. Její chapadla jsou dlouhá i přes 30 metrů. U pobřeží se jí ale nemusíte tolik bát, protože tam je velmi vzácná.

Ze všech medúz bývá nejčastějším původcem požahání talířovka svítivá (Pelagia noctiluca). Dotek jejího žahavého orgánu způsobí okamžitou bodavou bolest. Na zasažených místech vzniknou pupínky až puchýřky a poškození se hojí jen zvolna. Intenzivní žahnutí dokáže vyvolat vznik jizvy, po které zůstane pigmentová stopa. Zejména zasažení větší části těla může mít za následek nevolnost až zvracení, slabost, bolesti hlavy a vzácně také ztrátu vědomí. Většina případů však má mnohem lehčí průběh.

Jediným středomořským zástupcem čtyřhranek je čtyřhranka středomořská (Carybdea marsupialis). Je žahavá, ale její jed není pro člověka smrtelný. Žahnutí způsobuje bolestivé puchýře, případně i svalové křeče. S tímto živočichem se ale potkáte málokdy – jde o méně častý druh a v hojně navštěvovaných středomořských oblastech se prakticky nevyskytuje.

Ze sasanek má největší žahavé baterie sasanka podivná (Alicia mirabilis), velký druh dosahující výšky až 50 cm. Má 96 dlouhých, vlasovitých, ke konci se zužujících chapadel a umí bolestivě žahnout. Další sasankou, jejímž chapadlům byste se měli vyhýbat, je sasanka hnědá (Anemonia sulcata). Její žahnutí sice nestačí proniknout skrz pokožku na rukou, ale na citlivějších částech těla může vyvolat místní podráždění. Mezi sasanky se slabším účinkem žahavých buněk patří sasanka cizopasná (Calliactis parazitica) a sasanka měnivá (Aiptasia mutabilis).

Do kmene kroužkovců, konkrétně do třídy mnohoštětinatců, patří nereidka (Hermodice carunculata). Je to živočich s denní aktivitou, žijící hlavně na pevných substrátech. Nereidka dorůstá délky až 30 centimetrů. Její tělo pokrývají žahavé štětinky, které při podráždění vysouvá a napřimuje. Štětinky jsou duté, tvrdé, lehce lámavé a snadno proniknou lidskou pokožkou. Zabodané v kůži pak vyvolávají pálivou místní bolest, zarudnutí a slabý otok.

Myslíte, že vám může ublížit nějaký měkkýš? Ano, může! Jedovatí plži homolice se obvykle vyskytují v tropických vodách, homolice středomořská (Conus mediterraneus) však obývá Středozemní moře. Je dravá, živí se jinými měkkýši, a dokonce i rybami. Loví vysunovatelným chobotem, v němž je ukryt zahnutý zub napojený na jedovou žlázu. Do kořisti vstřikuje jed zvaný conotoxin. Podobně jako při lovu si homolice počíná také při sebeobraně. Bodnutí od tohoto druhu naštěstí není pro lidi nebezpečné, je pouze bolestivé. Některé tropické druhy jsou ovšem schopné zabít citlivějšího člověka do 15 minut od útoku.

Do kmene členovců a podkmene korýšů řadíme kraby, které při svém pobytu ve Středomoří jistě uvidíte. Často žijí na skalnatém podloží, v jeskyních nebo ve škvírách mezi kameny. Nejsou nikterak jedovatí, jen vás mohou štípnout svými klepety. Za všechny jmenujme kraba Eriphia verrucosa, který dokáže štípnout opravdu bolestivě.

Ve druhém díle článku vás seznámíme s některými nebezpečnými ostnokožci, parybami a rybami.