Věda je krásná – letos už poosmé

Soutěž Věda je krásná přináší od roku 2009 působivé, neobvyklé a vědecky zajímavé pohledy do světa kolem nás.

Někteří soutěžící se dívají objektivem fotoaparátu, jiní mikroskopem, další vytvářejí ilustrace nebo počítačové vizualizace. Všem je ale společná láska k přírodě a ke kráse – kterou umí objevit i tam, kde bychom ji vůbec nečekali.

Tohle jsou nejlepší příspěvky ročníku 2016:

Drosera peltata

absolutní vítězka

Drosera peltata je zástupce australských rosnatek. Má štítovité listy a na nich četné tentakule. Oproti našim rosnatkám je schopná přečkávat období sucha v klidovém stavu. Využívá při tom zásoby energie, které se skrývají pod zemí v jejích hlízách.

The Mirror

1. místo, kategorie Mikrofoto

Štika obecná (Esox lucius) patří mezi nejznámější predátory obývající sladkovodní prostředí. O jejím raném vývoji ale dosud není známo téměř nic. V rámci jeho výzkumu byly pomocí protilátky detekovány vyvíjející se nervy, jenž jsou prezentovány na této fotografii u jedince starého 26 dní. Výsledný snímek byl získán pomocí konfokálního mikroskopu – teplejší barvy značí nervy blíže k povrchu těla, chladnější barvy naopak ty hlubší.

Padlí andělé

2. místo, kategorie Mikrofoto

Kloši rodu Lipoptena mají v dospělosti jeden pár křídel, která záhy po příletu na hostitele záměrně odhazují. Pokud se při výběru nedobrovolného živitele zmýlí a místo jelena či srny skončí na těle nevhodného hostitele, například člověka, není už pro ně bez ztracených křídel cesty zpět. Portrét druhu Lipoptena fortisetosa pořízený skenovacím elektronovým mikroskopem (SEM), kolorováno.

Spory přesličky

3. místo, kategorie Mikrofoto

Přesličky se rozmnožují pomocí spor, které mají na povrchu čtyři pásky – vláhojevné pentlice zvané haptery. Ty reagují na změny vlhkosti, což výtrusům umožňuje se pohybovat. Při poklesu vlhkosti se haptery začnou rozplétat. Jejich reakce je někdy tak rychlá, že mohou sporu „vystřelit“ až do výšky několika centimetrů.

Vodouch na lovu

1. místo, kategorie Vědecká fotografie a wildlife

Ačkoliv nejsou perloočky typickou potravou velkého pavouka, ulovil jich tento exemplář hned několik. Vodouch stříbřitý (Argyroneta aquatica) je asi jediným „vodním“ druhem pavouka na světě. U nás se vyskytuje v zarostlých tůních a rybnících. Zajímavostí je, že patří mezi naše nejjedovatější pavouky. Foto z Velké výstavy bezobratlých, která proběhla v červnu 2015 v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty UK.

Sea Starlet

2. místo, kategorie Vědecká fotografie a wildlife

Několik centimetrů velká mořská sasanka Nematostella vectensis (anglicky starlet sea anemone) patří mezi žahavce (Cnidaria). Tento relativně nový pokusný čili modelový organismus pomáhá vědcům pochopit mechanismy evoluce v oblasti evoluční vývojové biologie.

Tvrdé a měkké tkáně lidské hlavy

1. místo, kategorie Vědecká ilustrace a virtuální příroda

Studie měkkých a tvrdých tkání lidské hlavy. Díky různým mírám pohlcování rentgenového záření je možné tyto tkáně v počítači oddělit a posléze převést na povrchy reprezentované trojúhelníkovými sítěmi. Zleva (1) povrch kůže, (2) průhledná kůže nad lebkou, (3) povrch kůže barevně zobrazující lokální tloušťku měkkých tkání, (4) trojúhelníková síť popisující povrch lebky a (5) průhledné zobrazení vnějších a vnitřních povrchů kostěné tkáně.

Turbulence

2. místo, kategorie Vědecká ilustrace a virtuální příroda

Vírovost dvourozměrné nestlačitelné kapaliny za experimentálně nedostupných podmínek, získaná řešením Navierovy-Stokesovy rovnice.

Život ve vodě

1. místo, kategorie Objevitelská

Vodní prostředí nabízí domov mnoha skupinám živočichů. Na ilustracích jsou znázorněny tyto druhy: shora langusta karibská (Panulirus argus), kareta obecná (Caretta caretta), kapustňák širokonosý (Trichechus manatus) a rak červený (Procambarus clarkii). Kresleno v programu Adobe Photoshop.

Fuck You ZOO Life

1. místo, kategorie Kabinet kuriozit

Samec gorily nížinné dává jasně najevo, co si o fotografech a vůbec o všech lidech myslí. Jen díky nim totiž zmizela většina pralesů – a nejen v jeho domovské Africe.