Přírodní rekordy pro prosinec 2015

Největší, nejmenší, nejrychlejší – ale také nejvíce ohrožený nebo s nejvyšší tepelnou vodivostí. Pro učitele přírodovědných předmětů jsme vydali unikátní kalendář na rok 2015, jenž nabídl slovem i obrazem 53 rekordů ze světa biologie, chemie, geologie a geografie.

Nechtěli jsme však připravit ostatní fanoušky přírodních věd o přehlídku zajímavých rekordů. Proto jsme je během roku 2015 postupně zveřejňovali zde na webu. A jako bonus jsme přidávali některá NEJ, která se do tištěného kalendáře nevešla.

Co jsme tedy vybrali pro prosinec?

Olovo je 82. prvkem periodické tabulky. Jde o nejtěžší prvek, který má stabilní izotopy. Za olovem začíná „radioaktivní zóna“ – všechna atomová jádra s 83 a více protony podléhají radioaktivnímu rozpadu.

Foto Petr Jan Juračka.

Hlavonožci ze skupiny amonitů žili v mořích od devonu do nejstarších třetihor. Nejstarší amonoidní hlavonožci – jako tento druh Anarcestes latespetatus – byli nalezeni u nás v Barrandienu. Exemplář na snímku je součástí expozice Chlupáčova muzea historie Země na Přírodovědecké fakultě UK.

Foto Petr Jan Juračka.

Severoamerická borovice Lambertova má nejdelší šišky ze všech jehličnanů. Mohou být dlouhé až 65 centimetrů. Další zajímavostí této dřeviny je, že roní sladkou pryskyřici, která má ovšem poněkud projímavé účinky.

Foto Petr Jan Juračka.

Grónsko je největší ostrov na světě. Jeho rozloha činí 2 130 800 km², z toho asi 80 % pokrývá ledovec. Další ostrovy jsou ve srovnání s Grónskem trpaslíci. Druhá největší Nová Guinea má rozlohu „jen“ 785 753 km².

Foto Petr Jan Juračka.

Sluchové kůstky přenášejí zvuk od bubínku do vnitřního ucha. Jde o nejmenší kosti lidského těla; třmínek (uprostřed) je velký jenom 3 milimetry. Zde vidíte sluchové kůstky ze sbírek Hrdličkova muzea člověka na Přírodovědecké fakultě UK.

Foto Petr Jan Juračka.

Prosincový bonus je největší město světa. Určit vítěze tohoto klání není vůbec jednoduché. Máme porovnávat rozlohu, nebo populaci? Máme brát město v jeho administrativních hranicích, nebo celou souvisle zastavěnou oblast, která může být podstatně větší? A jak spolehlivé jsou vůbec informace o počtu obyvatel – zvlášť u rychle rostoucích měst v rozvojových zemích?

Po poradě s našimi fakultními geografy jsme se rozhodli pro počet obyvatel a řídili jsme se údaji ze studie Organizace spojených národů World Urbanization Prospects: The 2014 Revision. Tato analýza řadí města podle velikosti jejich aglomerací, které zahrnují veškerou plochu s městskou zástavbou a určitou hustotou populace. Výhoda městských aglomerací je, že ukazují město jako celek – funkční region s jádrem i zázemím.

Podle těchto měřítek je největším městem na světě japonské Tokio. V roce 2014 žilo v jeho aglomeraci 37,8 milionu lidí. V žebříčku následují indické Dillí (25,0 milionu obyvatel), čínská Šanghaj (23,0 milionu), mexické hlavní město Ciudad de México (20,8 milionu) a brazilské São Paulo (20,8 milionu).

Noční Tokio. V pravé části snímku je žlutě nasvícena stavba Tokyo Tower připomínající Eiffelovu věž. Zdroj Wikimedia Commons, autor Moyan Brenn, úpravy Jan Kolář, licence CC BY 2.0.

Kalendář přírodních rekordů na rok 2015 vznikl díky projektu OP VK „Propagace přírodovědných oborů prostřednictvím badatelsky orientované výuky a popularizace výzkumu a vývoje, reg. č. CZ.1.07/2.3.00/45.0028,“ který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.