Předvánoční speciál: hudební vkus vánočních kaprů

Voda je obecně velmi dobrým vodičem zvukových vln. Není proto divu, že se u ryb vyvinuly různé mechanizmy pro vnímání akustických signálů.

Některé druhy, například karas stříbřitý, umí rozeznávat výšku i barvu tónu. V případě kaprů nebylo prokázáno, že by se jedinci mezi sebou dorozumívali pomocí zvukových signálů. Přesto mají kapři takzvaný Weberův aparát. To jsou kostěné struktury, které propojují plovací měchýř (sloužící jako zvukový rezonátor) s vnitřním uchem. Weberův aparát umožňuje zvlášť dobře vnímat akustické změny v prostředí.

Jak už vědci zjistili dříve, hudba má relaxační a antidepresivní účinky nejen na člověka, ale i na ostatní savce a ptáky. V poslední dekádě se objevují první zprávy o vlivu hudby také na fyziologii či chování kaprů.

Ačkoli se bádání v tomto oboru může na první pohled zdát bizarní a samoúčelné, výstupy mají praktické uplatnění. Ukáže-li se třeba, že hudba u kaprů nebo dalších ryb potlačuje stres, mohly by ryby vystavené hudbě rychleji růst. Toho se pak může využít v akvakulturách a chovných stanicích ke zvýšení produkce.

Opravdu se zdá, že hudba kaprům prospívá. Zatímco hluk nebo vibrace vrtačky růst kaprů potlačovaly, přehrávání hudby pod hladinou nádrže mělo na pokusné jedince pozitivní vliv. Přibývali na váze rychleji než jejich kolegové v nádrži bez hudebního „doprovodu“. A co bylo velmi zajímavé – v době, kdy hudba hrála, se všechny ryby shromáždily pod reproduktorem, přičemž svou pohybovou aktivitu omezily na minimum. Prostě zasedly do první řady a pozorně poslouchaly.

Jakou muzikou tedy můžete vzdát hold štědrovečernímu kaprovi? Z experimentů vyplývá, že tyto ryby umí rozeznávat blues od klasické či vážné hudby. Výše zmíněné výzkumy používaly především houslové skladby. Zkusit můžete třeba Malou noční hudbu Wolfganga Amadea Mozarta. Podle řeckých vědců je to pro kapry ten pravý libozvuk. No nemají vyloženě špatný vkus, kluci šupinatí, co říkáte?