Geografický ústav 1920-1940: oni byli první

Na výstavě se seznámíte s 20 nejvýraznějšími osobnostmi, které zásadním způsobem ovlivnili tvář současné geografie i budoucí generace studentů. Z nich vzešli i tři děkani Přírodovědecké fakulty UK. Byli to Václav Švambera, jenž vedl fakultu v letech 1923/24, v akademickém roce 1925/26 byl pak děkanem Jiří V. Daneš a v krizovém roce 1939 byl zvolen Bedřich Šalamon.

Za otce zakladatele je považován Jan K. Palacký (1830–1908), jenž se habilitoval v oboru fyzické geografie.

Mezi jeho vynikající žáky patřil hydrolog profesor Václav Švambera (1866–1939). V roce 1908 se stal ředitelem Geografického ústavu, který pozdvihl na světovou úroveň.

V letech 1906–1910 se postupně habilitovali i budoucí profesoři Jiří V. Daneš (1880–1928) pro všeobecnou geografii, Karel Absolon (1877-1960) pro fyzickou geografii a Viktor Dvorský (1882-1960) z antropogeografie. Jako asistent pracoval Stanislav Nikolau (1878-1950), autor většiny meziválečných středoškolských učebnic zeměpisu. Již roku 1912 se geomorfolog Daneš stal mimořádným profesorem.

Se vznikem samostatného Československa v roce 1918  se geografové podíleli na diskuzích o státních hranicích. V. Dvorský se uplatnil jako odborný expert československé delegace při jednáních v Paříži.

V roce 1916 se geomorfolog Václav Dědina (1870–1956) habilitoval s prací o křídové tabuli.

24. června 1920 se oddělila nově zřízená Přírodovědecká fakulta UK od Filozofické fakulty.

Ministerstvo školství a národní osvěty 29. listopadu 1920 ustanovilo v Geografickém ústavu Státní sbírku mapovou Republiky československé.

Cvičení z kartografie vedl Bedřich Šalamon (1880–1967), profesor matematické geografie a kartografie UK.  Metodiku středoškolského vyučování přednášel kartograf profesor a ředitel gymnázia František Machát (1876–1935). Novým asistentem Geografického ústavu se stal Jiří Král (1893-1975), pozdější profesor antropogeografie. Začátkem dvacátých let bývalo na hlavních přednáškách přítomno až 400 studentů.

Ve dvacátých letech se habilitoval V. J. Novák (1882–1951) pro fyzickou geografii, František Štůla (1882–1943) a J. Pohl Doberský (1888–1967) pro antropogeografii. Ve stejném oboru se habilitoval i Jan Auerhan (1880–1942), budoucí předseda Státního statistického úřadu.

Docentem demografie se stal Antonín Boháč (1882–1950).

V letech 1934–35 se habilitovali Josef Kunský (1903–1977) pro geomorfologii, Julie Moschlesová (1892–1956) pro antropogeografii a Karel Kuchař (1906–1975) pro kartografii a fyzickou geografii. Profesor Jaromír Korčák, sociální geograf a demograf, později založil tzv. albertovskou školu sociálně-ekonomické geografie.

Z externistů na Geografickém ústavu UK učil i známý orientalista, biblista a arabista Alois Musil (1868–1944).

V roce 1935 vyšlo velké reprezentativní národní dílo Atlas ČSR. V redakci vedené J. Pantoflíčkem byli nejen albertovští geografové V. Švambera, B. Šalamon, F. Machát, ale i další vědci z Přírodovědecké fakulty V. Láska, A. Boháč a C. Purkyně.

Německá okupace v roce 1939 vyústila v teror a zavření českých vysokých škol. Profesor Auerhan a řada dalších byli umučeni nacisty.

Přes budoucí nepříznivý vývoj lze konstatovat, že Geografický ústav UK se koncem dvacátých let 20. století mohl srovnávat s nejlepšími zahraničními institucemi velkých národů.

Termín: 22. 9. 2020 – 28. 2. 2021  (po–pá: 9,00–17,00)

(případná omezení vstupu z důvodů COVID19 sledujte prosím na webu Knihovny geografie PřF UK)

Místo: Albertov 6, Praha 2, 2. patro, předsálí Mapové sbírky

Vstup volný 

Návštěvníci si kromě 60 originálních dokumentů budou moci prohlédnout i nástěnné fotografie tří meziválečných děkanů PřF UK, které poskytl laskavě Ateliér Langhans. Z dalších objektů je k vidění glóbus firmy Jan Felkl a syn upravený Stanislavem Nikolauem v roce 1921. Dále byla v chodbě instalována velkoformátová (ca 8 m²) kopie fyzické mapy Československa od autorů F. Leixnera a M. Semíka z roku 1920 dosud bez pevně stanovených hranic.  Tu věnovala firma ARCData Praha. Na dvou plátnech jsou ukázky stavby budovy přírodovědeckých oborů na Albertově a kopie starých map z edice Monumenta cartographica Bohemiae.

 Výstava je putovní.